18 month

V červnu 2025 uvedla organizace Second Nurture krátký animovaný film 18 Months. Vypráví skutečný příběh Dannyho Stewarta a Petea Mercuria — páru, který v roce 2000 našel opuštěné novorozeně v kartonové krabici v newyorském metru a následně 18 měsíců bojoval o jeho adopci.

Film vznikl ve spolupráci s agenturou Klick Health, studiem Zombie Animation a dalšími tvůrci z oblasti animace a zvuku. Premiéra proběhla symbolicky během Pride Month a k příležitosti oslavy Father’s Day. Cílem nebylo pouze vyprávět silný lidský příběh, ale také otevřít debatu o tom, jak společnost definuje rodinu a rodičovství.

Second Nurture dlouhodobě podporuje adoptivní a pěstounské rodiny a snaží se snižovat izolaci, které tyto rodiny často čelí. Film zároveň mířil i na širší veřejnost — zejména na lidi, kteří o adopci nebo pěstounství někdy uvažovali, ale odrazovalo je stigma nebo pocit, že „to není pro ně“.

Insight

Společnost stále vnímá biologické rodičovství jako výchozí a „přirozený“ model rodiny. Tento pohled je hluboce zakořeněný v kultuře, médiích i v samotném vizuálním jazyce těhotenství a rodičovství.

Tvůrci narazili při rešerši na staré těhotenské příručky z poloviny 20. století. Tyto knihy ukazovaly velmi úzkou představu rodiny — heterosexuální pár, biologické dítě, jasně rozdělené role. Přesně tento kulturní obraz se po generace reprodukoval jako norma.

Zároveň existuje výrazný rozpor:
Velká část Američanů někdy zvažovala adopci nebo pěstounství, ale společenské stereotypy a nejistota je často zastaví dřív.

Film tento rozpor nekomentuje přímo. Ukazuje ho skrze osobní příběh.

Idea

Kreativní koncept stojí na jednoduché, ale velmi silné metafoře: adopce jako vlastní forma těhotenství.

Danny a Pete čekali na možnost adoptovat Kevina devět měsíců. Celý proces se uzavřel po osmnácti měsících — odtud název filmu.

Nejsilnější vrstva nápadu je ale ve vizuálním zpracování:
kulisy celého filmu byly fyzicky vytvořeny ze stránek starých těhotenských příruček.

Tvůrci tak doslova přepisují staré definice rodiny do nového příběhu. Materiál, který kdysi reprezentoval úzký pohled na rodičovství, se mění v kulisy inkluzivního rodinného života.

Hudba tuto myšlenku dál posiluje. Píseň A Thousand Years zaznívá jako duet dvou hlasů — symbolické spojení biologického a adoptivního rodičovství v jednom emocionálním příběhu.

Exekuce

Film kombinuje několik animačních technik, ale základem je precizní stop-motion animace.

Každá loutka i prostředí byly ručně vyrobeny. Stránky těhotenských knih se fyzicky skládaly, stříhaly a vrstvením vytvářely celé scény. Analogová textura papíru dává filmu křehkost a lidskost, kterou by čistě digitální animace pravděpodobně ztratila.

Tvůrčí tým vedli Thiago Calçado a Matias Liebrecht ze Zombie Animation. Produkce spojila stop-motion, 2D animaci, CGI i stínové projekce do jednoho celku.

Na konci filmu se animovaný svět propojí s realitou:
objevují se archivní záběry a skutečné fotografie Dannyho, Petea a Kevina. Film tím přechází z metafory do důkazu, že tento příběh se opravdu stal.

Distribuce filmu probíhala hlavně online a přes komunitní sítě Second Nurture. Výrazně pomohlo i organické sdílení v LGBTQ+ komunitě a mezi influencery.

Zajímavost

Film získal v roce 2026 Gold Cube na ADC Awards a zároveň Webby Award za animovaný branded entertainment a 6 ocenění prestižní britské D&AD.