„Jste starý. Tomu nemůžete rozumět.“
To je asi ten nejpitomější argument, kterým lze obhajovat kreativní řešení.
Ukazuje aroganci skloubenou s hlubokou nevědomostí. A je úplně jedno, jestli je řeč o strategii, kreativních návrzích nebo třeba médiích.
Návrh buď dává smysl, nebo nedává. Je dobrý nebo není. Sedí ke značce, nebo je úplně mimo.
Hodnota myšlenky přece nemá nic společného s věkem. Sakra.
Hodně lidí se ohání tím, že jsou mladí. Věk ale nikomu nedává pravdu, vkus ani talent.
A věta „Tohle je pro mladé…“ není vysvětlením. Je to jen obrana vlastního ega. A omezuje vás i celou vaši práci.
Znám lidi, kterým je hodně přes sedmdesát a jsou perfektně v obraze. Mají větší cit pro současnost než většina lidí o několik generací mladších. Přesto se zájmem poslouchají, co jim mladí říkají, protože zůstali otevření.
Mají intuici a zdravý selský rozum. Umějí se vcítit do druhých. Na nic si nehrají. Proto jsou pořád tak dobří a mají stále co nabídnout.
Skvělé věci nestárnou spolu se svými tvůrci. Fungují po padesáti letech i po několika staletích. Na mladé i na staré.
Takže se přestaňte ohánět věkem.
A když nemáte pro svůj návrh lepší argument, nejspíš nemáte ani dobrý návrh.