Jeden z nejnebezpečnějších momentů v práci podle mě přichází ve chvíli, kdy si začnete myslet, že už ostatní vlastně nepotřebujete.
Když začínáte, docela přirozeně lidem kolem sebe důvěřujete. Víte, že spoustu věcí ještě neumíte a jste otevření tomu, co vám říkají.
Pak se otrkáte.
Začnete si víc věřit. Získáte vlastní zkušenosti a názor. Stanete se plnohodnotným členem týmu. Možná ho jednou začnete vést.
To všechno je v pořádku.
Průser přijde ve chvíli, kdy si začnete myslet, že už tomu všemu rozumíte nejlíp sami.
Když jste totiž dlouho součástí prostředí, kterému se daří, snadno začnete kvalitu považovat za samozřejmost. A tým, který ji drží pohromadě, přestanete vnímat.
Člověk, který vám dřív pomáhal tím, že s vámi nesouhlasil, vás najednou začne štvát. Jeho pochybnosti berete osobně. Radši slyšíte souhlas než námitku.
Začnete víc kontrolovat a míň důvěřovat.
Dobrá práce je ale jen velmi vzácně dílem jednoho člověka. Stojí na spolupráci a ta na důvěře.
Musíte věřit, že člověk vedle vás ví, co dělá. A že když vám řekne, že děláte blbost, snaží se tu práci zlepšit.
Když jsem vyrůstal v Leo Burnett, měl jsem kolikrát pocit, že tomu rozumím nejlíp a že to zvládnu sám.
Jenže pak odešel Josef Havelka a já dostal nabídku stát se kreativním ředitelem.
A mně najednou došlo, jak důležitý je celý tým kolem.
Můžete být skvělí ve své práci a mít na výsledek obrovský vliv. Pořád ale existuje spousta lidí, díky kterým právě vy můžete být tak dobří.
Myslím, že člověku právě v takový moment obrovsky prospěje změnit prostředí.
Když jste totiž dlouho na jednom místě a věci fungují, snadno ztratíte srovnání. Nebo ho vůbec nezískáte. Teprve někde jinde zjistíte, co si skutečně nesete s sebou a co jste celou dobu dostávali od lidí kolem vás.
A zdaleka nejde jen o kreativce.
Velká firma vás chrání před spoustou věcí, které často ani nevnímáte.
To jsem pochopil v plné síle až před patnácti lety, když jsem rozjel WEAREGINGER.
Najednou za mnou nestála velká agentura.
A mně došlo, kolik věcí do té doby někdo řešil za mě.
Někdy samozřejmě lidi kolem sebe skutečně přerostete. To se stává. Pak má smysl jít dál nebo postavit silnější tým.
Jen je dobré být si opravdu jistý, že jste lidi kolem sebe skutečně přerostli.
A že vás jen nepřerostla vaše vlastní představa o tom, jak dobří jste.
Čím jste zkušenější, tím víc si věříte. To je správně.
Jen si dejte pozor, abyste při tom nepřestali vnímat ty, kteří jdou s vámi.
Úspěch je vždycky týmová záležitost. Stojí na důvěře.
A tu dokáže vaše ego hravě rozsekat během vteřin.