Když vám někdo řekne, že kreativita je pro umělce nebo pro děti – vyhoďte ho. Bude vás brzdit.
A když vám někdo řekne, že kreativní není – ukažte mu způsob, jak kreativitu probudit.
Kreativita není výsadou několika vyvolených.
Je to nástroj, který má k dispozici každý.
Je to způsob, jak přistupujeme k životním situacím a jak působíme na svět kolem sebe.
Vědomě kultivovaná schopnost využít všeho, co máme k dispozici – zkušenosti, chyby, to, jak jsme byli vychováni – nejen k vyjádření sebe sama, ale hlavně k řešení problémů a konfliktů, se kterými se denně potkáváme.
A přesně tak funguje byznys kreativita.
Ty nejlepší byznys ideas zpochybňují status quo.
Najdou si nepřítele. Definují, co chtějí změnit.
A jdou po tom.
Problém je, že většina lidí kreativitu používá nevědomě nebo destruktivně.
Dokážou vymyslet tisíc důvodů, proč něco nepůjde.
Nebo ještě hůř – proč nejsou úspěšní.
To je lidská tragédie.
Veškerá naše činnost je ale protkána kreativitou – jen příliš často je promarněná.
V reklamě kreativitu používáme, abychom skrze příběhy zprostředkovali zkušenosti se značkami a nabídli unikátní pohled na přístup ke světu či řešení problému, se kterým se publikum potýká – a který značka dokáže vyřešit.
A to je zásadní rozdíl oproti umění: umělci se dělí o své vnímání světa a pocity, zatímco reklama nabízí praktické, autentické řešení konkrétního konfliktu.
Jaký je největší blok pro využití kreativity?
Strach z odmítnutí.
Bojíme se, že budeme vypadat dětinsky. Že se to nebude líbit. Že budeme jiní.
Jenže když si jako dospělí zakážeme být kreativní, přestaneme se ptát, hrát si, zpochybňovat a vidět věci jinak, zřekneme se té jediné super schopnosti, která nás odlišuje od zvířat.
A víte co? Sr#t na to.
Vždycky totiž bude někdo, komu se nebudete líbit.
Hlavní je, že se pokaždé najde někdo, koho váš přístup osloví.
A právě o to jde.