„Tak to asi máte v životě těžký,“ řekl mi nedávno klient.
Zeptal se mě, jestli svou práci prožívám u všech klientů stejně jako u něj.
Řekl jsem, že ano.
Chvíli seděl, usmál se a pronesl tu větu.
Měl pravdu.
I kolegové mi občas říkají:
„Ty jsi zase přijel ke klientovi s tankem, když čekal koloběžku.“
Jenže já věřím, že i koloběžka se má brát vážně.
A že musí stát na neprůstřelných argumentech.
Nejen na tom, že si někdo prostě řekl o koloběžku.
Nejdřív potřebuju vědět, kam chce dojet.
Kolik má síly.
Co poveze.
A jestli si na tý koloběžce náhodou nezlomí vaz.
Nikdy totiž dopředu nevíte, co klientovi opravdu změní byznys.
Crispin Porter Bogusky změnili strategii Burger Kingu jedinou samolepkou ve tvaru burgeru a nápisem:
Have it your way.
Kdysi mi jeden americký tanečník a herec vyprávěl, jak začínal ve Vegas, kde za almužnu tančil třikrát denně.
Ráno v deset.
Po obědě.
A pak večer.
Každé vystoupení vždycky bral smrtelně vážně. I to ranní, kde sedělo jen pár opilých chlapů po noci v kasinu.
Protože, jak mi řekl:
„Nikdy nevíš, kdo sedí v publiku.“
A jednou tam seděl producent z Hollywoodu.
Váš výkon na malém zadání může znamenat velkou změnu.
Pro klienta.
I pro vás.
Když ho neodfláknete jen proto, že vypadá malé.